Tatínku, proč je na světě zlo?

Synek: Tatínku, proč je na světě zlo?

Tatínek: Protože mu lidé stále dávají potravu.

Synek: A čím se zlo živí?

Tatínek: Strachem. Čím víc je na světě strachu, tím více zla tu může být a ničit nám radostný život. Když máme strach, necháme si vzít radost, štěstí, svobodu…

Synek: Takže když bychom neměli strach, tak by tu zlo nemohlo být?

Tatínek: Přesně tak. Zlo nemůže žít tam, kde je láska a radost.

Synek: A tatínku můžeme proti němu bojovat?

Tatínek: Nemusíme bojovat. Stačí jen být šťastný, radostný. Přestat se na svět mračit, začít se usmívat. I když se nám něco nedaří. Na všem se dá najít něco hezkého, radostného. A i když to může být těžké ke všemu se dá přistupovat s láskou.

Synek: Já se snažím nebát se, ale přeci jen se trochu bojím.

Tatínek: To, čemu dáváme myšlenky, tedy energii, to se pak stává skutečností. Můžeš mít obavy, každý je někdy máme. Třeba obavu o své blízké. Ale pokud se budeme zabývat jen strachem, a tím že se něco zlého stane, pak máme strach. Vyživujeme zlo a ono se to pak samozřejmě stane.

Synek: Takže když se budu snažit být stále veselý a hledat na světě to krásné, zlo na mě nemůže.

Tatínek: Nemůže, synku. Když jsi šťastný, máš obrovskou vnitřní sílu a přes tu zlo nemůže proniknout.

Synek: A to, co se teď všude kolem nás děje je proto, že lidé mají strach?

Tatínek: Spousta lidí se nechala vystrašit a teď jsou plní nejrůznějších strachů a zlo a temnota toho využívají.

Synek: A můžeme něco dělat?

Tatínek: Lidem, kteří mají strach, lidem, kteří řídí a rozhodují o důležitých věcech ve státě a ve světe, posílat jim lásku. Pouhou myšlenkou. Je-li v nich zlo, sílu jakou má láska nevydrží a zlo v nich zahyne.